Babička, která to nevzdala

Každá babička byla někdy mámou. A kde bychom měly hledat my, mámy, svůj vzor? U babiček. Dnes bych Vám chtěla nabídnout příběh ženy, která nám může být inspirací svých nasazením pro dobrou věc.

Fascinující příběh Zdenky Wasserbauerové se začal psát před více než 25 lety. Starostlivá babička tehdy zažila strach o život svého vnuka, který se uzdravil díky transplantaci kostní dřeně. Zatímco on boj se zákeřnou chorobou vyhrál, jeho kamarád Honzík takové štěstí neměl. Nenašel se totiž vhodný dárce. Od doby se babička naplno věnuje šíření osvěty vedoucí k rozšíření registru potenciálních dárců, bourá předsudky a nemocným tak přináší šanci na uzdravení. Kde bere dnes už 82letá žena sílu a energii? Jak říká její vnuk, babička jede takzvaně na dřeň, je stále na cestách a dělá vše pro to, aby nikdo nemusel zbytečně umírat.

Česká televize dokumentem Babička jako Šance připomenula Světový den boje proti rakovině. Shlédnout ho můžete i online. Snímek natočil Pavel Jakeš, vnuk hlavní hrdinky příběhu, který sám v dětství onemocněl leukémií. Vypráví příběh ženy, která se i přes svůj pokročilý věk věnuje náboru dárců kostní dřeně. 

O snímku pohledem scénáristy a režiséra

„Z našeho dokumentu mám velkou radost,“ netají se scenárista a režisér Pavel Jakeš. „Myslím, že se nám podařilo diváky rozsáhle informovat, vyvrátit jejich obavy z dárcovství a hlavně navzdory 26minutové stopáži zachovat film filmem. Skrze emoční příběh mé babičky a navzdory komplikovanosti tématu jsme nesklouzli k informativnímu naučnému videu, který by nejspíš neupoutal divákovu pozornost. Babička jako Šance je mimořádně lidským a motivujícím snímkem,“ dodává režisér.

Dokument inspiruje diváky k zamyšlení a změně jejich postoje. „Protože brečet nestačí, důležité je něco dělat,“ shodují se tvůrci filmu.

Zdroj informací a obrázku: Česká televize